Zdroj obrázku: DALL-E a moje hlava :)
Restaurátor kovů, knih, bibliofil a velice erudovaný člověk s obecně širokým rozsahem zájmů.
To je můj kamarád Michal, se kterým jsem si povídal na velmi nosné téma - estetika knihy.
Co pro tebe znamená estetika knihy?
Je to něco, co není dnes samozřejmostí.
Protože když si dnes koupím knihu, tak její estetická úroveň může být různá.
Bohužel někdy i hrůzná.
Co všechno podle tebe patří do estetiky knihy?
Je to v podstatě výtvarné zpracování, forma, vzhled.
Vazba, výtvarný návrh přebalu u současných knih, u paperbacků a brožur obálka.
A samozřejmě i estetika samotného vnitřku knihy, to znamená ilustrace, font písma a nějaká doprovodná výtvarná úprava.
V minulosti tomu byla věnována podstatně větší péče. Myšleno v první polovině 20. století v evropském prostoru.
Myslíš, že je to dnes lidem jedno?
Tak co víme o dnešní době?
Že je hektická, rychlá, spotřební - objevují se elektronické knihy.
Mnoho lidí nevyžaduje, ani neví, že existuje nějaká estetika knihy.
Zdroj obrázku: DALL-E a moje hlava :)
Za první republiky množství nakladatelů a knihkupců nabízelo kromě běžného vydání i příplatkové výtisky např. v celokožených nakladatelských vazbách nebo číslované výtisky na lepším papíře.
Plus byla poměrně rozvinutá síť uměleckých knihvazačů, kdy bylo možné z brožovaného i lidového vydání na běžném papíře udělat krásnou knihu individuální převazbou.
Kůže, polokůže, pergamen nebo pěkně zpracované plátěné vazby, doplňující estetickou hodnotou byla zlacená ořízka.
Je škoda, že dnešní knižní produkce estetickou práci na knize značně opomíjí.
Zdroj obrázku: DALL-E a moje hlava :)
Je to dáno rychlým životním stylem ale i názorem některých lidé, že je to přežitek, zbytečnost.
Kolik stála taková služba individuální knižní převazby?
V dílně uměleckého knihaře polokožená či celokožená převazba ve 30. letech 20. století stála přibližně jako týdenní průměrný příjem pracujícího člověka. Záleželo na použitém materiálu, řemeslné náročnosti i renomé samotného knihvazače. Byly to stovky tehdejších korun.
A jak je tomu dnes? Dá se najít někdo, kdo mi na estetiku knihy "dohlédne", když si ji chci nechat pěkně převázat?
I dnes existují umělečtí knihaři. Ovšem zcela okrajově, je jich málo.
Poptávka po takové službě je malá a toto řemeslo i jeho kvalita tak upadá.
Občas vycházejí dárkové knižní edice, sem tam brožované bibliofilské výtisky na lepším papíře opatřené číslováním.
V Praze a v Brně existuje Spolek českých bibliofilů, tj. milovníků krásných knih.
Nutno ovšem poznamenat, že individuální umělecká převazba knih je časově i umělecko-řemeslně náročná práce. Je to drahé, mezi těmito knihaři prakticky nejsou podvodníci, záleží jim na jejich renomé jako kdysi. Nepodvedou tě, nedají ti na vazbu koženku místo kůže apod.
Existují staré knihařské rodiny, které si na tom zakládají a působí dodnes. Například Rajmanovi z Rožďalovic a mnozí další.
Zdroj obrázku: DALL-E a moje hlava :)
Když je někdo knihař, knihařství, lidé to spíše vnímají jako službu k převazbě diplomových prací nebo odborných časopisů. To není umělecké knihařství, ale služba s použitím běžných soudobých materiálů a technik.
Dneska stojí umělecká celokožená převazba knihy tři, ale i pět tisíc korun. Nebude to úroveň jako za první republiky, ale pořád to bude poctivá umělecko-řemeslná práce.
Vybavení knihařských dílen už není tak rozsáhlé, jako kdysi. Málokdo se může pochlubit desítkami slepotiskových zdobných raznic, skříněmi plnými ručních předsádkových papírů apod.
A kde dnes sehnat knihu s estetickou hodnotou?
Pokud bychom to chtěli provést v krátkém časovém horizontu a nevadilo by nám, že by se jednalo o použité zboží-byli bychom úspěšní spíše v prodejně kamenného antikvariátu, než na internetových fórech a inzercích.
Zkušený antikvář zná pojem bibliofilie, významem krásnou knihu a je připraven alespoň něco nabídnout.
Zdroj obrázku: DALL-E a moje hlava :)
Sběratelů takovýchto knih, tedy bibliofilů spíše ubývá a tak se zmenšuje nejen poptávka ale i nabídka takovýchto estetických knih.
Jaký máš názor na paperback?
Tam je problém ho přečíst a dále uchovat pro další přečtení v dobrém stavu.
Moderní paperback často už po prvním přečtení vykazuje známky mechanické deformace.
V zahraničí, zejména západní Evropě a USA, je vydávání paperbacků ještě rozšířenější než u nás.
Neříkám, že každý paperback je hnusný. Až na výjimky nebývá ilustrován, obsahem je pouze literární text.
Za první republiky a koncem 19. století byly předchůdci paperbacků lepené nakladatelské brožury, brožované knihy. Ale byl kladen vyšší důraz na estetickou úroveň a provedeni obálky. Mnozí známe například linorytové obálky Josef Čapka z 20. let, kterými zkrášloval první vydání románů svého bratra v nakladatelství Aventinum. V té době bylo dost výtvarníků, kteří se specializovali právě na navrhování obálek brožur. I tento artikl jako bibliofil sbírám.
Comments