top of page
Obrázek autoraPavel Jartym

Věk informací 21. století: Tipy, jak najít ty důležité a nezešílet

Aktualizováno: 11. 6.

Zdroj obrázku: DALL-E a moje hlava


Protože nemůžete dát tipy, které jste si sami nevyzkoušeli (to by totiž znělo hloupě a arogantně), nabízím pár osobních postřehů, jak se snažím problém toho - jak se v "záplavě" informací dostat k těm správným a klíčovým k vašemu zájmovému tématu XY (každý si dosadí své).





Problém číslo 1. Informací mraky, znalost nutně z toho neplyne


In-formace neboli data, co nás formují. Proč je sbíráme? Protože chceme mít znalost - což je víc, než mít informaci. Pokud nevidíte jako já cíl v tom, že informace je jen "most" ke znalosti, tak si asi nebudeme rozumět a asi už dál nečtěte, budete to ztráta vašeho času

Je jich hodně...


Ne... Jejich Trambitrilión... jak mouchy sem a tam...

Vlastně sbíráme je pořád (ve spánku asi ne, to nám dělají ten smoothie snový koktejl a zdají se nám blbosti). No jo, ale my lidi máme jen omezenou kapacitu toho, co dokážeme vyhodnotit.

Takže vzniká problém a začarovaný kruh.


Zdroj obrázku: DALL-E a moje hlava Protože informací máme habaděj, ale často vůbec ne ty správné, které potřebujeme k tomu, co se snažíme vyřešit.


A znalost? No, to už vůbec často o něčem nemáme, i když si lžeme do saka, že ano. Ne, přátelé, máme jen "rozsypaný čaj" informací, který denně "louhujeme" v našich mozkových sklenkách, což ale mnohost informací nekoreluje s hlubokou znalostí nějaké problematiky.


Tip 1: Zkuste najít někoho, kdo tuto problematiku rozebírá a ukazuje schémata, jak s informacemi pracujeme

Tak za prvé, Honza z Inizia není dement. Je to velmi chytrý člověk.

A ignorujte nadpis a titulek videa, které jsem dole nasdílel. Celé video je o tom, jak jako lidé obecně přemýšlíme a co je to vlastně in-formace. Neboli jako kuchař potřebuje kvalitní suroviny, jinak uvaří blaf. Tak člověk potřebuje mít "po hlavě" kvalitní databází informací neboli "surovin", ze kterých vaří nápady/myšlenky. Honza říká, že až 95 % času úspěšní lidé věnují sběru informací. Ale ty musí být kvalitní/relevantní a ne tuctové, co poletují kolem nás v internetovém království všech a zároveň nikoho. Nechte je uležet a pak můžete dojít k "aha efektu" neboli začnete "nabírat neviditelnou" svalovou hmotu/mít znalost.

Těch 18 minut a 52 vteřin si vždy rád připomenu. Tohle není ztráta času, vážně ne. Díky Honzo!

Tip 2: Přiznejte si, že pokud pracujete s mobilem a internetem, máte "závislost"

Internet - dobrý sluha, ale zlý plán.


Klišé.


No ale realita je taková, že všude jsou nekonečné feedy, jsou tady Facebooky, Instagramy, WhatsAppy.


Zdroj obrázku: DALL-E a moje hlava


Jo, jste na tom závislí. Nedělejte.

Malý test. Máte nutkání odpovědět po každém "zavrnění" či cinknutí. Nebo se jen podívat?

No, a ani to nebolelo si to přiznat, že?


Tip 3: Vypněte "kohoutek a přítok" tzv. zpravodajských informací


Fakt to nemusíte denně sledovat. Pokud se tedy neživíte jako reportér nebo novinář. Zkuste si říct, že to zkouknete jednou za týden, co doma i ve světě nového.


Zdroj obrázku: DALL-E a moje hlava Hrozný, že? No jo, ale pravda je zlá - 90 % informací, co tam "sajeme" jde stejně jedním uchem tam a zase ven. Jen tím ztrácíme čas a energii, protože to nemáme pod kontrolou.

  • Je to taková ta "výplň a vata" abychom pak ve společnosti vypadali, že nám "neujíždí vlak".


Ale když si řekneme jednou týdně např. dáme tomu 30 min - 1 hodinu, už to vypadá smysluplněji. Někdo namítne, že to informačně "konzumuje" při pauze na oběd atd. No, to nemá ani cenu komentovat. Pro mě za mě.... Ale je to blbost, na tom si trvám.


Tip 4: Začněte si plánovat, po čem se vlastně informačně "pídíte" a dejte si poznámku, jaký je výstup,


To bude bolet.


Proč? Protože si tím dáváte "sebeomezení" a to prostě intuitivně nám krade "naši svobodu" se informačně "rozplácnout" v nekonečném datovém bazénu.


A plánovat nejlépe na papír, do sešitku atd.


Zdroj obrázku: DALL-E a moje hlava


Je to staromódní, ale má to své přednosti, i co se týče vztahu dynamiky "trojčlenky" ruka- papír-tužka. Ono to něco za neurony v hlavě spouští... Nevzdával bych se toho.


Já na tohle přišel, když jsem měl koučingové sezení se švagrem od mé ženy. On má koučing vystudovaný a řešili jsme, jak si plánovat čas.


Příklad plánování


Např. napíšu si, že v pátek podvečer mám naplánované studovat o benátském skle a výstup pro mě smysluplný bude, že si napíšu např. 7 hl. bodů, které mi přijdou důležité a "spustí" následně "neviditelný" kontext informací, které jsem k tomu zatím nasbíral.


Vidíte, čím to bude více konkrétní. Tím lepší.
Tak budete vědět, co má být výstupem. Tím lepší.
Budete taky sami spokojenější v tom smyslu, že víte, že to nebyla ztráta času. Nejlepší!

Poučka číslo 1. Pokud si sami neplánujete, jaké informace sbíráte, druzí se vám už o program postarají


Je to tak.

Nevznikne žádné vakuum. A pokud ano, tak jen tzv. "zabíjíte čas" (což pozor, to není stejně jako relaxovat, nebo odpočívat - vědomě, ještě ke všemu!)


Pokud si neplánujete jaké informace "sbíráte" a "třídíte", potom druzí lidé vám tam vždy něco mohou "plácnout".


Otázka do pléna číslo 1: ChatGPT a obecně AI je "ztráta času" a éra devalvace skutečných znalostí?


Ano i ne.


Záleží na kontextu vždy toho, co jste za člověka a jak nástroje obecně využíváte.

Kde to končí a začíná. ChatGPT můžete zatěžovat pitomostmi (a on štěká a štěká), nebo z toho ale také můžete dostat i zajímavé náhledy na danou problematiku (ale slepě tomu nevěřte).


Zdroj obrázku: DALL-E a moje hlava

Abyste měli o něčem znalosti, hluboké, nestačí promptovat dvě "vlákna" s ChatemGPT a nestačí vidět 5 videí, přečíst si 3 knížky a 2 články a hurá...

To chce...vědět tohle... Poučku číslo 2.

Poučka číslo 2: Znalosti přichází s vědomým strukturováním informací do "stromu", který má jasnou hierarchie


Nelíbí se, že? Pojem "hierarchie", to nezní jako Med jménem Demokracie. To kouše a škrábe. Protože nám lidem 21. století se líbí většinou jen ten horizont "jsme si všichni rovní apod. nic neříkající myšlenkové škleby". A realita? Jeden člověk má v hlavě informace v hodnotě zlata a druhý tam má seno. Jsme si opravdu až takto rovni? Ne. každý jsme jinde v určitě znalosti a praxi něčeho. Jako lidské bytosti jsme si rovni, to ano. Ale to, co víme, a jak se chováme, to už ta poučka tak neplatí.

A každý člověk, který má znalost něčeho, tak ví, že něco je primární, něco sekundární atd. a ví, že existuje kontext a vztahy mezi informacemi, které vytvářejí mocný strom dané znalosti. Lidově přeloženo - něco je víc důležité, něco méně v poměru k dané hlavní zájmové věci - to je ta moje slavná hierarchie.

Tip 5: Dejte si hodně času

Často je to celoživotní úsilí mít znalost. No jo, jenže na to nemám čas!

Zdroj obrázku: DALL-E a moje hlava Já chci teď?


Nebuďte časový "Chcitátor"


Tyhle ti "chcitátoři" vám mohou být ukradený, protože stejně nic zajímavého v životě nikdy nedají dohromady. Proč? Já bych jim to sice přál, ale oni si to sami nedopřávají, protože časem plýtvají na pitomosti.


Já dělám SEO 12 let, na kytaru hraju 20 let, zpívám a skládám už taky řadu let? To není seznam vychloubání, ale seznam toho, že velkou část života "zasvěcuji" poznávání informací, jejich třídění a praxi, a to vše vede k tomu, abych jednou u toho všeho měl (pokud se poštěstí) i hlubokou znalost daných věcí. Není to za jeden den, je to často "bez zkratek", musíte si ty znalosti "vytesat" jako sochu z kamene.


Znalosti také přichází s tím, že si "opakujete vztah" mezi informacemi


To je myšleno tak, že "opakování Matka Moudrosti". To, co chcete skutečně ovládnout, musíte, jak v teorii, tak praxi, neustále prohlubovat a tvarovat jako když hrnčíř tvaruje svůj výrobek a neustále ho točí na hrnčířském kruhu až do samotné dokonalosti.

Zdroj obrázku: DALL-E a moje hlava


Tip 6: Odpočiňte si a udělejte si "informační detox"



Příroda.


Voda a les.


Ticho a klid.


WI-FI? Nikde!


Chápete? Aspoň jednou za dva týdny. Fakt.


Zdroj obrázku: DALL-E a moje hlava Proto lidstvo neustále "vymetá" bar jménem Příroda.


Intuitivně nás to tam táhne.


Pra-touha po Zahradě Eden? To je i symbol, ale je to jistě více vrstevnatá problematika.


Tipy na detox od mého kamaráda Michala Kovaříka


"Dobrý detox jsou knihobudky, vyklízečky, popelnice, brigáda na sběrném dvoře apod. Únik mezi krásné věci ze starých časů. " Michal je taková dobrá duše, jak sám říká: "Já rád nalézám a zachraňuji věci".


Postřeh Harmonikářův (napsal můj kamarád Jirka "Uncle George")


Harmonikář (ten co prská do foukací harmoniky) dočetl „ponaučení o práci s informacemi v

21. století“. Až do konce. Ztěžka vydechnul, otřel z čela pot. Ani se nesnažil předstírat absenci totálního vyčerpání. Zahleděl se nezúčastněným pohledem do ztracena. Cítil prázdnotu. Ale jen na okamžik. Pak rychle ještě zmobilizoval poslední zbytky mentálních sil a hluboce se zamyslel. On, volnomyšlenkářský harmonikář, kterému je odporné všechno manažerské, všechno digitální a „informační“ (protože šmírovací), všechno technokratické (snad kromě výdobytků století páry a mechanického gramofonu), všechno systémové…

Úvaha o vztahu mezi přijatou informací a znalostí mu nedala spát. Pomalu vpustil krev zpět

do svého mozku a začal znovu zvolna myslet. Bylo to pomalé a těžkopádné. Ale proces již začal:

...takže když se učím novou skladbu, začínám nejprve tím, že ji zařadím do svého

posluchačského playlistu. Záleží kolik mám času. Buďto ji poslouchám nahodile mezi jinou hudbou nebo ji intenzivně začnu omílat pořád dokola. Zkrátka infiltruji svoji mysl tou skladbou. To je tedy proces přijímání informace. Od chvíle, kdy skladbu poprvé slyším do chvíle, než se ji pokusím poprvé interpretovat. Ve chvíli, kdy poprvé vezmu foukačku a pokusím se do reprodukované hudby něco zahrát, přechází proces přijímání informace do procesu ověřování a získávání znalosti. To „ověřování“ je důležité vypíchnout. Občas se totiž ověřením zjistí, že znalost se dostavila již v procesu získávání informace. Pozná se to tak, že jsem do skladby schopen zahrát sólo na první dobrou bez jakékoliv přípravy. Stává se to hlavně u nekomplikovaných harmonických forem či u nezáludných bluesovek. U bluesovek dokonce běžně během živého hraní. To proto, že mám znalost blues (samozřejmě mám své limity; ale to je zase jiný příběh).

Odlišná situace nastává, když je harmonická forma komplikovaná (hlavně u některých

jazzových kusů) nebo nebo dlouhá (hlavně u Marka Knopflera a u mnohých irských lidovek). To pak se ke stavu znalosti musím prokousat skrz proces učení. Takže se chopím basy a zjišťuju cože to tam po sobě následuje za akordy. U dlouhých forem pak se učím hrát kousek po kousku. Často si musím napsat akordy nebo tabulaturu. Kdybych uměl hrát na harmoniku podle not, psal bych si noty.

Zkrátka učení – mučení. Proces učení by měl být završen dosažením stavu znalosti. Pokud to právě takto dopadne, dá se zpětně říct, že to stálo za to.

Harmonikář dokončil myšlenku a vyčerpáním usnul. Když spal, usmíval se. Spal spánkem spravedlivých. Snad se mu zdálo o tom, že podobně to mají všichni muzikanti. A nejen muzikanti. A že ten proces učení OPRAVDU stojí za to.


Sumarizace a 7 hlavních bodů článku


1. Myslíte si, že víte, jak přemýšlíme? Omyl, často víme kulový - prozkoumejte to!

2. Plánujte si tzv. sběr informací k nějakému tématu. 3. Definujte si jasný cíl, co má být výstupem takového tzv. sběru informací.

4. Nesledujte "online" zpravodajská média - nic hrozného se nestane.

5. Využívejte AI smysluplně (jinak je z toho jen chaotická hračka k zabíjení času).

6. Dopřejte si čas k tomu, aby se "nasbírané" informace mohly třídit a hierarchizovat do Poznání a Znalosti něčeho.

7. Dělejte "informační detoxy".

50 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


Commenting has been turned off.
bottom of page