Prostě mě to tak napadlo. Ono...Eric Clapton vlastně není typicky pracující muzikant s dechovou sekcí, ale má tam jisté kousky, na které stojí za to upozornit.
Mimochodem, kdybychom se bavili "o živé dechové sekci", tak Eric Clapton a Wynton Marsalis je vaše jasná volba.
Blues Power
Tady ty dechy si rychle najdou svou doprovodnou cestou a přizvukují si to své. Eric tuhle klasiku rád hrál na koncertech.
Jednoduché, ale chytlavé...prostě to má bluesovou sílu.
Co je to Blues? Psal jsem.
Šlape to.
I'm Going Left
Skladba od Stevie Wondera.
Myslím, že tím je vše řečeno. Tedy to, že váš čeká plný talíř porce soulově načichlé muziky, tentokrát v podání Erica.
Sinner's Prayer
Starý dobrý Ray Charles tohle taky sypal ostošest.
Pomalý nájezd s hypnotickým riffem.
A počkejte si na ty dechy v prostředku.
Pecka.
Someday After a While
Tahle pomalá bluesová lokomotiva bez dechů?
To by byla škoda.
Dechy tam přinášejí napětí a ladně proplouvají harmonií.
Mimochodem, i my to kdysi hráli s dechy jak se sluší a patří :)
Autor článku "láme a drtí" elektrickou kytaru.
Lonesome and A Long Way From Home
A zase jsme na jihu USA. Country-soul feeling s akusticky hřejivým zvukem.
Vliv přátel Bramlettových je i tu zřejmý.
My Very Good Friend the Milkman
New Orleans a proplétající dechy? Jsme doma! To je prostě old-school.
Eric si vzpomněl na časy svého mládí a nahrál i tuto pecku.
I'm Tore Down
Bluesový šlapák a klasika v jednom. Stop řečem a poslechnout!
Vše je na svém místě a jede to!
I Don't Know Why
Gospelově se to line. Dechy od začátku nastaví atmosféru. Příjemná pomalejší skladba s vícehlasy v pozadí. To byl ještě Eric pod vlivem přátel od jihu USA Delaneyho a Bonnie Bramlettovi.
A jak Bonnie vzpomíná..to video nahoře...jak má Eric černé brýle, tak to měl, že se zpočátku styděl :) ale šlo mu to skvěle...
Slunky
Ságo to od začátku dobře valí v takovém stonenovském boogie. Pak se dechy odmlčí a je tam taková lehká kytarová psychedelie (rozuměj, zvukář experimentoval). Ale jako jo.
Comments